Václav Vrba obrazy
Návštěvy
TOPlist

This is alternative content.

Doporučujeme

IVA

CZK
Ptáme se vás

Rozhovor V.

INTERVIEW

K.: Dnes bychom se měli zabývat hlubšími myšlenkami, než neplodným odsuzováním toho, co bylo. Je o tom napsáno mnoho a je to vděčné téma kavárenských filozofů.

V.: Budu rád, když budeme hovořit o skutečném životě a ten dnešní marast ponecháme těm bezmocným z podhradí. Ještě jednou bych se chtěl bavit o tom, že věci se nazývají pravými jmény a pravda je pouze ještě neprokázaná lež, peníze jsou jen jedny a nedělá se rozdíl mezi čistým a špinavým jak řekl významný politik. Ekonomika, rovná se malé náklady- velké výsledky, běžný občan si na auto vydělává, zloději stačí pět minut strachu a má auto, které si přál nebo peníze, které za něj dostane. Lež je nutná zbraň politiků, bez ní se žádný neobejde – to všechno jsem Vám musel říci, abyste pochopila, jak těžké je za těchto podmínek tvořit etické umění.

K.: Chápu Vás a také chápu dnešní umění založené na bezmocnosti překonávat ohromný stroj na peníze, tak se brání nebo útočí zoufalými excesy, aby vyloučili vlastní zodpovědnost.

V.: Podle Vás nemá společnost už co nabídnout, měli bychom se smiřovat a přizpůsobovat rychlosti rozjetého rychlíku, který nikde nezastavuje. Žádné násilí, žádná demokracie tento problém nikdy nevyřeší, přitom je to prosté – zasévat nové plodné myšlenky a těm neplodným nedávat příležitost, takže samy uschnou a shnijí jako stromy, které nikdo neštěpí, neořezává a nezalévá.

K.: Co myslíte pojmem nový život – mám ke všemu, co říkáte určité výhrady, protože všechno už tady bylo a vše ztroskotalo nebo bylo úspěšně deformováno podle zásady vítěze – bere všechno a určuje mantinely jím ovládaného dvorku.

V.: Zásady vytváří cíle, které jsou odvozeny ze zkušenosti všech zúčastněných. Hlavní zásada je vzestup člověka a společnosti v souladu s přírodou. Z tohoto fenoménu vše vychází a do něj se vše obohaceno vrací. Vzestupností nemyslím bohatství, moc nebo technologický pokrok, to vše je příliš jednostranné – nevyvážené. Je to jako když sklízíme ovoce a nestaráme se o štěpení a odstranění planých větví a nehnojíme. Ze vzestupnosti vyplývají zásady práv a povinností, práva bráníme, povinnosti čteme. S prohlubováním života se prohlubují i cíle – to vše je reálné a možné uskutečňovat to svým tělem, duchem a existencí v rovnováze, předpokládá to ovšem veliké chtění sebe vytvářet a sebe kontrolovat své bytí na základě otevřenosti.

K.: Nechcete příliš mnoho v době kdy dobro je slabost, čest anachronismem, etika brzdou podnikání?

V.: Musím Vám dávat často za pravdu, říkal jsem několikrát, že s dnešním typem člověka a jeho mentalitou nelze realizovat hlubší smysl myšlenek nového života, je třeba pro nový život vychovávat od dětství, aby byl schopen tyto myšlenky pochopit a uskutečňovat a aby se staly součástí jeho života, to ale není možné prostřednictvím nějaké organizace, která oslabuje jedince v zájmu celkové doktríny, které se často mění na udržení moci – jen přirozená cesta dá vznik oáze sdružující lidi stejné úrovně, jejich řád bude určovat moudrost v jejich srdci, takže jiný člověk by se sám vyloučil z této společnosti.

K.: Jsou však bohaté země, kterým stačí bohatství a moc.

V.: Jejich bohatství není jejich úsilím, ale spočívalo v zotročování ostatních národů. Američani zničily celý národ Indiánů a využívali otrocké práce miliónů Afričanů, Angličané vysávali Indii a okolní národy, Francie, Německo a Itálie žily z kolonií v Africe a na jiných kontinentech. Německo za poslední války zbohatlo krádeží veškerého židovského majetku a peněz, spíš šlo jen o ty peníze a zlato než o rasovou nenávist, to byl krycí manévr. Dá se říci, že Evropa a USA vysávala celý tehdejší svět – co však z toho všeho zůstal? Dnes Evropě hrozí bankrot a ztráta ideálů, které vždy měly zakrýt a omluvit skutečný stav věcí. A ptám se jako už mnohokrát: jaké umění a pro koho – nechci být svědkem pohybu této kultury. A proto se domnívám a je mé krédo a cíl vytvářet novou společnost a pro tuto společnost uskutečňovat nové umění.

K.: Dnešní rozhovor byl příliš pesimistický, i když některé Vaše myšlenky zazářily v temnu chaosu. Doufám, že další rozhovor bude optimističtější.

V.: Budu se snažit, děkuji Vám za Vaši trpělivost naslouchat. I mne to posiluje a myslím si, že ani vy jste nepřišla zkrátka.